Rány, které se nezahojily, mají tendenci znovu způsobovat problémy. To je případ rasismu v USA, které i 50 let po smrti Martina Luthera Kinga musí čelit následkům způsobeným staletími otroctví, jako jsou nedávné epizody včetně protestů Colina Kaepernicka v NFL a protestů Kendricka Lamara na Grammy.

Předvolební debatu na Floridě v minulých dnech poznamenal rasismus: Andrew Gillum je černoch a kandiduje na guvernéra státu za Demokratickou stranu. Jeho protikandidát, republikán Ron DeSantis, vyvolal kontroverzi doporučením, aby se voliči při hlasování pro Gilluma "neopičili".

Andre Gillum se během voleb na Floridě ocitl v centru rasové kontroverze

Současný spor vyvolal v mnohých vzpomínky na minulost Floridy, jednoho z nejrasističtějších států USA, kde hnutí za občanská práva v 60. letech minulého století nemělo velkou sílu, a to i kvůli tisícům vražd černochů, ke kterým v té době docházelo.

Na sociálních sítích opět koluje fotografie, která se před padesáti lety stala známou po celém světě. Jde o protest v hotelu Monson v Saint Augustine, který do své restaurace nevpustil černochy - Martin Luther King byl za zpochybnění etnické diskriminace zatčen a vyvolal v místě další demonstrace.

O týden později, 18. června 1964, vtrhli do hotelu černošští a bílí aktivisté a skočili do bazénu. Jimmy Brock, majitel hotelu Monson, nepochybil: popadl láhev s kyselinou chlorovodíkovou, která se používá k čištění dlaždic, a hodil ji po protestujících, aby je donutil vylézt z vody.

Aktivisté byli zatčeni, ale ohlas protestu byl tak velký, že následujícího dne americký Senát po několikaměsíční debatě schválil zákon o občanských právech, který ukončil legálnost rasové segregace na veřejných i soukromých místech na území USA. Oživení fotografie připomíná americké společnosti, že problémy z doby před pěti desetiletími nebyly zcelazastaralé, jak někteří rádi usuzují.