Jak dlouho vydržíte pod vodou? Pro většinu lidí je obtížné překonat 60sekundovou hranici, ale jsou i tací, kteří vydrží bez nádechu několik minut. Těžko mohou konkurovat Bajajům, obyvatelům jihovýchodní Asie v oblasti Filipín a Malajsie: pro ně je pobyt pod vodou delší než 10 minut pouhou rutinou.
Bajaové žijí v této oblasti už léta, ale daleko od kontinentu: někteří jim říkají "mořští kočovníci", protože žijí na kůlech uprostřed oceánu, a jsou i tací, kteří dávají přednost plovoucím domům bez kůlů, které by dům připevnily k písku.
Schopnost potápět se pro ryby rukama nebo dřevěnými harpunami se vyvíjela tisíce let, stejně jako neuvěřitelná kapacita plic, která jim umožňuje nejen dlouho nedýchat, ale také vydržet tlak v hloubce až 60 metrů bez jakéhokoli vybavení kromě základních dřevěných brýlí.
Právě tento impozantní stav motivoval Melissu Ilardo, vědeckou pracovnici Centra pro geogenetiku na Kodaňské univerzitě, k cestě z Dánska do jihovýchodní Asie, aby pochopila, jak se těla Bajajů geneticky přizpůsobila, aby jim poskytla větší šanci na přežití.
Viz_také: Will Smith pózuje s herci ze seriálu Mad Men a vzdává hold strýci Philovi v dojemném videu
Jeho původní hypotéza byla, že by mohli mít podobnou vlastnost jako tuleni, mořští savci, kteří tráví hodně času pod vodou a mají neúměrně velkou slezinu ve srovnání s ostatními savci.
"Chtěla jsem se nejprve seznámit s komunitou, ne jen přijít s vědeckým vybavením a odejít," řekla Melissa National Geographic o své první cestě do Indonésie. Při své druhé návštěvě přivezla přenosný ultrazvukový skener a soupravy pro odběr slin.
Foto: Peter Damgaard
Melissino podezření se potvrdilo: slezina, orgán, který za normálních okolností pomáhá udržovat imunitní systém a recyklovat červené krvinky, je u Baja'a obvykle větší než u lidí, kteří netráví dny potápěním - výzkumník shromáždil také údaje o Saluanech, lidech, kteří obývají indonéskou pevninu, a porovnal je, aby ověřil hypotézu, že existuje nějakágeografická souvislost se zvětšením sleziny.
Podle Melissiny hypotézy přirozený výběr způsobil, že Bajausové s větší slezinou dosahovali po staletí či tisíciletí vyšší míry přežití než ti s menší slezinou.
Viz_také: Co se stalo ženě, která strávila 7 dní konzumací pouze pizzy, aby zhubla?Dalším objevem vědců bylo zjištění, že u Bajajů se vyskytuje genetická odchylka v genu PDE10A, který se nachází ve slezině a o němž se vědci domnívají, že je jedním z těch, které jsou zodpovědné za kontrolu hladiny hormonu štítné žlázy.
Podle Melissy mají Bajaové s jednou kopií mutovaného genu často ještě větší slezinu než ti s "běžnou" verzí genu a ti se dvěma kopiemi modifikovaného PDE10A mají slezinu ještě větší.
Melissa publikovala svá zjištění ve vědeckém časopise Cell, ale zdůrazňuje, že je zapotřebí dalšího výzkumu, aby bylo možné lépe pochopit, jak tyto genetické adaptace pomáhají bajajům přežít, a že neuvěřitelné potápěčské schopnosti "mořských kočovníků" mohou mít i jiná vysvětlení.